Výběr příspěvků jsem volil jednak z vlastního uvážení, jednak na podnět redakcí některých časopisů. V šedesátých letech 20. století se ukazovalo jako neodkladné postarat se o depistáž a evidenci rodin, ve kterých je vychováváno nevidomé dítě raného věku. Jakmile se objevila příležitost, začal jsem se této problematice věnovat jako své mimoškolní činnosti. V roce 1977 jsem nastoupil do funkce ředitele ZDŠI pro nevidomé a slabozraké v Brně, a tak jsem měl příležitost. Jelikož byrokracie nadřízených školských orgánů byla zahlcena ideologickými otázkami a stále se řešení odkládalo, založil jsem první československou Tyflopedickou poradnu bez jejich souhlasu.