Tyflopedický kalendář — 1983

(Neuveřejněn)

 

308

  • se narodil Didymos z Alexandrie. Pro svou píli zvaný Chalkenteros (Železný) a Bibliolathas, nejvýznamnější a nejplodnější gramatik, který jako nevidomý učitel slavné vysoké školy v Alexandrii používal vyřezávaná písmena k označování knih

1058

  • zemřel Abu Alá ben Malaincan al Maarí, arabský nevidomý básník

1333

  • v Londýně byl založen útulek pro slepé Elsing Hospital (někdy je uváděn rok 1331). Soustřeďoval nejubožejší slepce

1483

  • se narodil M. Luther, německý filozof a náboženský reformátor, který svým výrokem, že slepec je zplozenec ďábla, předurčoval všechny nevidomé k zatracení

1658

  • zemřel Němec G. F. Harsdörfer, který doporučuje slepcům k psaní používat podložku opatřenou voskovou vrstvou, do které mohou rýt písmena

1758

  • hudební spisovatel J. Adlung vydal snad první publikaci, ve které jsou uváděni i nevidomí hudebníci a hudební skladatelé Einleitung zur musicalischer Gelehrtheit (Erfurt)
  • se narodil J. Gattermayer, německý nevidomý zemědělec a výrobce vína

1783

  • 18. září zemřel R. Euler, světoznámý německý později osleplý fyzik a matematik

1808

  • výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé byl založen v Amsterodamu
  • vyšel ve své době populární spis A. Zeuna Belisar. Není soupisem legend vzniklých kolem údajně oslepeného legendárního vojevůdce. Útlá knížečka obsahuje kapitolu o slepotě, osobnosti nevidomého, něco z historie vzdělávání nevidomých a pohled na berlínský Ústav pro nevidomé
  • J. W. Klein na své studijní a propagační cestě představuje v Praze svého prvního žáka Brauna. Souběžně s touto návštěvou zde vychází jeho spis O vlastnostech slepých a jak s nimi jednat
  • se narodil L. Wucke, německý nevidomý básník a spisovatel lidového charakteru
  • zemřela M. Kirchgäsnerová, německá nevidomá interpretka skladeb pro skleněnou harmoniku

1833

  • 26. března se narodil A. Bennewitz, učitel hudby v Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech
  • 25. března zemřel A. Klar, propagátor a organizátor péče o nevidomé. Stál u vzniku dvou pražských ústavů pro nevidomé (na Hradčanech a Klarův)
  • v Yorku (Anglie) byl založen výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé
  • ve Filadelfii vyšly první knihy tištěné hladkou reliéfní latinkou
  • na výzvu edinburské Společnosti pro umění zveřejňují své návrhy na písmo pro nevidomé: E. Fry, J. Gall, E. Braig, R. Eaton, A. Hay, J. Henderson, J. Johnston, J. Jonson, J. Lothan, R. Milne, D. McPearson, M. Ponton, J. Richardson
  • se narodil H. Fawcett, anglický nevidomý ministr pošt
  • se narodil I. J. Levitte, nevidomý učitel v Národním ústavu pro mladé slepce v Paříži, hlavní cenzor (inspektor) vyučování
  • zemřel J. Gattermayer, německý nevidomý zemědělec a výrobce vína

1858

  • 22. března se narodil A. Janoušek, český hudební pedagog, učitel hry na hudební nástroje Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech
  • 25. prosince se narodil K. E. Macan, nevidomý hudební skladatel, učitel v Klarově ústavu pro nevidomé v Praze, zakladatel slepecké knihovny v Praze, významný činitel českého slepeckého hnutí aj.
  • v Kodani byl založen výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé. Zároveň zde vznikla adaptace Brailleova písma na dánský jazyk (J. Moldenhawer)
  • A. Doležálek zdokonalil v Pešti svou reliéfní latinku
  • v Louisvillu (Anglie) byla otevřena slepecká tiskárna a začíná tisknout slepecké knihy
  • P. Lorens sestavil v Barceloně svou bodovou hudební notaci pro nevidomé, která se neosvědčila
  • dánský tyfloped C. E. Guldberg vynalezl pomůcku, která umožňovala nevidomým psát běžným písmem
  • 24. ledna se narodil K. Schleussner, ředitel výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Norimberku. Vytvořil později známou pomůcku pro zápis matematického textu brailleským písmem

1883

  • v zemích Rakousko-Uherska je novelizován zákon z roku 1769, ve kterém se uvádí, že zvláštní výchovu zasluhují děti neplnosmyslné a zaostalé
  • na základě ministerského výnosu z roku 1881 je stanoveno a nyní se uvádí do praxe, že vyučuje-li hudbě nevidomý učitel, uznává se mu kvalifikace získaná státní zkouškou z hudby na střední škole
  • se narodil J. Nosek, český nevidomý elektrotechnik. Vynalezl přístroj pro měření spotřeby elektrického proudu
  • 21. ledna se narodil O. Baum, pražský nevidomý německy píšící spisovatel
  • v Bidgošti a Hankau byly založeny výchovně vzdělávací ústavy pro nevidomé
  • K. K. Grot zorganizoval dobročinný spolek pro zabezpečení jím založeného ústavu pro nevidomé (1881 v Petrohradě)
  • v Linci se začalo používat brailleské písmo
  • M. de la Sizeranne vydal svůj brailleský systém francouzského zkratkopisu
  • ve Francii začal vycházet odborný časopis Valentin Haüy
  • v témže roce začal ve Francii vycházet další odborný časopis Louis Braille
  • Pařížan Beauford vynalezl složitý přístroj Stylograph. Umožňoval psát kurzívou nevidomým, kteří ovládali běžné písmo
  • se narodil G. V. Dobržinski, ruský nevidomý spisovatel. Byl považovaný za jednoho ze zakladatelů masové politické literatury
  • 1. března se narodil B. Zapater, vynikající španělský nevidomý kytarista
  • 5. září zemřel M. Pablasek, významný rakouský tyfloped českého původu. Napsal několik vědeckých prací o cizích jazycích. Po dvanáctiletém působení v Bratislavě je povolán za ředitele Ústavu pro nevidomé ve Vídni. Jeho hlavním dílem je spis Péče o slepé od kolébky do hrobu
  • zemřel L. Wucke, německý nevidomý básník a spisovatel lidového charakteru

1908

  • v Praze byl založen Spolek Seyvalterovy útulny, který je zakladatelem útulny pro nevidomé dívky v Praze na Kampě
  • vznikl spolek Péče o německé nevidomé v Čechách, který byl jedním z iniciátorů otevření německé školy pro nevidomé v Ústí nad Labem jako pobočné třídy Klarova ústavu pro nevidomé v Praze
  • v Brně vyšel knižně systém Lormovy německé prstové abecedy pro hluchoslepé. Vydala jej jeho dcera Marie pod názvem: Heindrich Landesmanns Finger-Zeichnsprache
  • 6. ledna se narodil J. Hronek, zakladatel a ředitel první Základní školy pro tupozraké u nás, pracovník katedry speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Četně publikoval. Zabýval se psychikou vnímání zrakem
  • v Německu byl založen Institut rytíře I. Wachselmanna
  • výchovně vzdělávací ústavy pro nevidomé byly založeny v Malatii (Turecko) a v Čang-ši (Čína)
  • Společnost pro péči o nevidomé v New Yorku pořádala lehkoatletické závody nevidomých
  • ve Vídni začal vycházet odborný časopis Von unseren Blinden. Přispívali do něho přední tyflopedové
  • v Německu se objevují pokusy o pravidelné zavedení Dnů péče o nevidomé
  • vídeňští tyflopedové zkonstruovali vídeňskou početní krabici pro nevidomé žáky. Používá se i u nás dodnes v elementárních ročnících základní školy
  • se narodil G. Fogel, ukrajinský nevidomý spisovatel
  • se narodil L. S. Pontrjagin, ruský nevidomý univerzitní profesor, matematik světové úrovně
  • 22. března zemřel J. Moldenhawer, ředitel Ústavu pro nevidomé v Kodani. Upozornil na nutnost zakládat přípravné školy (mateřské). Byl zastáncem názoru, že slepec je nejspokojenější, když může pracovat

1933

  • začal vycházet časopis Slepecká korespondence. V roce 1936 mění svůj název na Věstník československých slepců
  • při Městské knihovně hlavního města Prahy bylo založeno slepecké oddělení
  • v Londýně byla založena Škola pro nevidomé maséry
  • na Ukrajině byla založena organizace nevidomých UTOS
  • v Dánsku začal vycházet časopis pro nevidomé ženy Handarbejdsbladet
  • v Lisabonu byla otevřena slepecká tiskárna
  • nástup fašizmu v Německu negativně postihl mnoho významných tyflopedů. Mezi nimi byl i O. Picht, vynálezce psacího stroje pro nevidomé. Byl dán údajně z úsporných důvodů do penze
  • se narodil A. Husweg, norský psychoterapeut, organizátor světového slepeckého hnutí. Ovládá sedm světových jazyků
  • 25. října se narodil J. Ličko, významný slovenský tyfloped, učitel a pracovník rehabilitačního střediska pro nevidomé v Levoči
  • se narodila C. Richardová, francouzská nevidomá spisovatelka
  • zemřela M. Lipinská, francouzská nevidomá psycholožka
  • 20. října zemřela A. M. Sullivanová, nevidomá učitelka a celoživotní družka známé hluchoslepé Američanky H. Kellerové
  • zemřel P. Villey, francouzský nevidomý vysokoškolský profesor. Napsal tři publikace o problematice psychologie, života a kultury nevidomých. V češtině vyšla Pedagogika slepců a Svět slepých

1943

  • při Měšťanské škole na Štěpánské ulici v Praze byly otevřeny třídy pro šetření zraku, ze kterých se později vyvinula ZŠ pro slabozraké
  • 13. května zemřel H. Kohout, učitel hry na hudební nástroje v hradčanském Ústavu pro nevidomé v Praze
  • zemřel český nevidomý hudební skladatel H. Weisz
  • v Anglii byla založena škola pro nevidomé telefonisty (Bridgenorth)
  • ve Francii vznikly první nahrávky zvukové knihy pro nevidomé na gramofonových deskách a zvažuje se možnost využít drátofonu (dailigraph)
  • W. Marhauer založil německé koncertní jednatelství pro pořádání koncertů nevidomými umělci
  • 5. dubna se narodil J. Praženica, slovenský hudební pedagog
  • se narodil V. E. Zabaštanski, ukrajinský nevidomý básník
  • zemřel V. Ramadanović, zakladatel péče o vzdělávání nevidomých na území bývalé Jugoslávie (Bělehrad), činovník mezinárodního slepeckého hnutí

1953

  • vstoupil v platnost Školský zákon, podle něhož je nevidomým umožněna prodloužená školní docházka. Podle analýzy přijímaných žáků se objevuje nedostatek jejich předškolní přípravy
  • definitivně se uzavřely dílny Podpůrného spolku samostatných slepců rozšiřováním sítě družstva Brněnská Drutěva (Praha a Brno. V Ústí nad Labem vzniká družstvo Karko)
  • L. Korunka, těžce slabozraký profesor konzervatoře pro nevidomé a slabozraké v Praze, ukončil po patnáctiletém úsilí vývoj a výrobu svého válcového rozmnožovacího zařízení pro brailleské písmo
  • proběhly první lehkoatletické závody žáků základních škol pro nevidomé (Praha, Brno, Levoča) Inicioval ředitel Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech L. Nop
  • v Krakově byla otevřena střední škola pro nevidomé a slabozraké maséry
  • v Číně byl založen Svaz pro dobro slepců
  • v Číně bylo zavedeno mandarinské bodové písmo založené na principu hlásek
  • v Maďarsku začal vycházet časopis Vakokvilája (v běžném písmu)
  • UNESCO vydalo publikaci Brailleovo písmo ve světě
  • v Düren se konal XXII. internacionální kongres učitelů nevidomých
  • první zasedání podvýboru Světové federace nevidomých pro technické pomocné prostředky nevidomých
  • zemřel H. Jefferson, černošský americký nevidomý multiinstrumentalista — jazzová hvězda

1963

  • v Praze byla založena pokusná třída školy pro žáky se zbytky zraku (V. Štruncová)
  • z iniciativy ředitele základní školy pro nevidomé D. Hanáka vzniklo v Brně vývojové a výrobní středisko speciálních pomůcek pro nevidomé
  • v Praze byly konány první psychorehabilitační kurzy pro později osleplé
  • v USA byla založena Americká rada nevidomých. Sdružuje na 70 organizací a zájmových skupin nevidomých
  • v Alžírsku vznikla svépomocná organizace nevidomých
  • zemřel O. Benesch, významný rakouský tyfloped

1973

  • při Československé akademii věd byla založena sekce speciální pedagogiky
  • první národní interpretační soutěž nevidomých hudebních umělců (o dva roky později se konala jako mezinárodní). Vznik obou soutěží inicioval J. Drtina, nevidomý ředitel Konzervatoře pro zrakově postižené v Praze
  • zemřela M. Polednová, nevidomá spisovatelka. Byla první sazečkou časopisu Zora a první knihovnicí Macanovy slepecké knihovny v Praze
  • v Bamaku (Mali) byla založena škola pro nevidomé
  • vznikla Společnost starších nevidomých Islandu
  • v Německu bylo legislativně zajištěno integrované vzdělávání nevidomých a slabozrakých ve školách v místě bydliště rodiny
  • W. Dolański, polský nevidomý tyflopsycholog a výborný jednoruký klavírista. Zabýval se studiem tzv. smyslu pro překážky
  • zemřel T. Husajn, egyptský nevidomý vysokoškolský profesor filologie
  • zemřel M. Kosz, polský nevidomý jazzový klavírista
  • zemřel A. V. Vološčakov, ruský nevidomý spisovatel.


Další><PředchozíTyflopedické kalendárium Apogeum