(Svět haptický — I)
(Zora 2002/6, str. 18—19)
Čas dozrál, kdy hledání je dlouhé, a nastala doba, kdy čekání pouhé člověku nestačí. Tak jsem se jako autor scénáře rozhodl začít svou pozvánku k návštěvě Brna na originální výstavu, která tu ještě nebyla.
Oddělení pro slepeckou historii Technického muzea v Brně vás zve na výstavu Svět haptický — I, která probíhá od 10. dubna a potrvá do 31. prosince 2002. Umístěna je v překrásných středověkých prostorách Kulturního a informačního centra města Brna, Radnická ulice 10, otevřeno je denně od 9 do 17 hodin.
Výstava včetně doprovodných kulturních akcí připomene 10. výročí založení Slepeckého muzea v Brně.
Její motto: Svět kolem nás je haptický — je tedy hmatatelný. K jeho poznávání slouží hmat, tj. smysl taktilní.
Svět haptický — I je výstava reliéfních obrázků, technických nákresů a zeměpisných map z 19. a 20. století — reliéfních pomůcek pro nevidomé děti i dospělé, které sloužily jako abstrakce reálné struktury předmětů a dějů.
Obsahem výstavy jsou sbírky Oddělení pro slepeckou historii Technického muzea v Brně, dary a zápůjčky. Výstava je doplněna hracími hudebními automaty ze sbírek Technického muzea, například flašinetem, polyfonem, aristonem, manopanem a podobně.
Pro nevidomé návštěvníky je připraven soubor všech exponátů k individuální prohlídce hmatem. Najdou zde i katalog v brailleském písmu, o který si mohou napsat na adresu: Slepecké oddělení TMB, Purkyňova 105, 612 00 Brno. Při návštěvě budou mít k dispozici průvodce výstavou. Kolektivní návštěvy je vhodné ohlásit předem. Bude jim zajištěn odborný výklad.
Kulturní a informační centrum je poblíž železničního nádraží. (Orientační bod — Zelný trh.)
Vernisáž výstavy Svět haptický — I se konala v překrásném středověkém křišťálovém sále v Radnické ulici 10, dne 10. dubna 2002.
Navštivte naše Brno, bude vám zde dobře.
Příloha
Tato i další dvě podobné zahraniční výstavy v Moskvě a Sankt Peterburgu měly ukázat, že svět kolem nás vnímáme všemi smysly. Jeho hmotná struktura se navenek projevuje hapticky, tedy svět je hmatatelný. K jeho dotýkání (hmatání) nám slouží hmat, smysl taktilní. I všechny jednotlivé předměty se proto projevují hapticky. K jejich poznávání, rozlišování i hodnocení slouží schopnost taktilní, tedy a) schopnost pro vytváření hmatových signálů, b) jejich fyziologické i psychické zpracování, c) motorické reakce na prvotní vnější podnět.
Stejnými cestami procházejí podněty zvenčí i nevidomým, které u nich mají navíc hodnotu jedinečného primárního signálu, s omezením nebo vyloučením zrakových vjemů, a proto i zrakových představ.
Hmat není zrakem na dálku podobně jako zrak nemůže sloužit jako telereceptivní hmat. Z toho vyplývají odlišné metody, zásady, postupy i principy při klopení trojrozměrnosti předmětů do jejich plošného, v tomto případě reliéfního, zobrazení. Takový proces můžeme hodnotit jako subjektivní přetváření již získaných představ trojrozměrných předmětů několika stupni abstrahování jeho základních vlastností. Bez realizace těchto stupňů nemůže nevidomý dospět k adekvátnímu poznání zobrazeného předmětu.
Nelze proto běžnou kresbu, nákres či zeměpisnou mapu pouze převést do reliéfu. Vývoj základních i vyšších hmatových a zrakových principů vnímání se liší. Zásadní vliv při poznávání oběma smysly je rozdíl v analyticko-syntetickém procesu. Zatímco zrakem vnímáme celek a postupně analyzujeme jednotliviny a vybíráme ty, které nás momentálně nebo cílevědomě zaujaly, u hmatu je tomu právě obráceně. Nevidomý člověk při doteku hmatem poznává nejdříve jednotlivé prvky a části předmětu, které postupně slučuje v celek — syntetizuje. Teprve později si vytváří představu o celku. Z této zákonitosti vyplývají principy vytváření plošně reliéfních pomůcek pro nevidomé děti i dospělé, které jsou složitou transformací.
A právě tento problém demonstruje výstava Svět haptický. Na základním modelu náhrdelníku demonstruje několik stupňů hmatových abstrakcí. Na výstavě se ovšem setkáme i s takovými reliéfy, které vznikly pouhým přemodelováním obrazu do hmatatelné podoby, protože u nich nebyla teze o postupné abstrakci vědecky propracována. Výstava demonstruje, jak je třeba chápat zásadu hmatové přiměřenosti.