RODENBACH, Alexander von

* 28. 9. 1786

† 17. 8. 1869

Belgický politik a ekonom. Zúčastnil se příprav k založení Ústavu pro nevidomé v Amsterodamu.

Narodil se v Roulersu v Belgii jako syn zámožného obchodníka. O zrak přišel ve svých jedenácti letech. Byl přijat do Ústavu pro slepce v Paříži, kde se stal žákem V. Haüye. Patřil k nejlepším.

V r. 1811 navštívil ústav belgický král, který požádal o převedení dobrých žáků pocházejících z Belgie do nového ústavu v Bruselu. Mezi nimi byl i Rodenbach. Král rovněž požádal Haüye o vyslání některého ze svých spolupracovníků, aby začínajícím učitelům v ústavu pomohl. Haüy vyslal Rodenbacha, který se rád vrací do blízkosti své rodiny.

Po vystoupení z ústavu ho otec seznámil s problematikou obchodování. V r. 1830 se postavil na stranu pokrokových tendencí, jejichž zastánci usilovali o svobodnější život. Rodenbach se stává redaktorem katolického listu. Tím začíná mít politický vliv. Když revoluční události vrcholily, vydal Manifest, pod kterým se podepsalo tisíce občanů. Působil na národ i vojska až k výbuchu povstání.

V r. 1831 je zvolen poslancem. Zůstal neustále činný v průmyslu i obchodu. Je zastáncem moderní výroby.

V r. 1847 vznikla epidemie moru, která zdecimovala velkou část národa. Rodenbach se nebál a pomáhal, kde mohl.

Mimo spisů s obchodní a průmyslovou tematikou to jsou Listy o slepých (1828), kterými reaguje na spis Diderotův. Některé jeho myšlenky podrobuje kritice. Je to přirozené, protože v období mezi vydáním obou spisů se v péči o nevidomé i v poznání jejich schopností událo mnoho nového. Změnily se i společenské poměry. Dále napsal spis Jak nevidomý pohlíží na hluchoněmé (1853). Z jeho spisů je nejrozsáhlejší. Podává popis některých Haüyových vyučovacích forem.