LIČKO, Ján

* 25. 10. 1933

Významný slovenský tyfloped. Učitel v ZŠ pro nevidomé děti, později pracovník Rehabilitačního střediska pro později osleplé v Levoči, na jehož základní tvorbě koncepce se podílel.

Zrak i pravou ruku ztratil v důsledku druhé světové války. Po absolvování ZŠ pro nevidomé v Levoči přesvědčil učitele svým zájmem o studium na gymnáziu. Studoval na běžném gymnáziu v Levoči. V r. 1953 pokračoval ve studiu na VŠP.

Po delším hledání svého uplatnění přijal v roce 1959 místo učitele v ZŠ pro nevidomé v Levoči, kde působil do r. 1972. V letech 1963–1967 studoval při zaměstnání na Pedagogické fakultě UK v Bratislavě speciální pedagogiku.

V r. 1976 se zúčastnil přípravy vybudování Rehabilitačního střediska pro nevidomé v Levoči, kde potom začal pracovat jako učitel a lektor. Byl zástupcem ředitele. Spolupracoval na tvorbě učebních plánů i učebních osnov, je spoluautorem slabikáře pro později osleplé i jiných prací v rámci učebních témat střediska. Zpracoval i metodiku čtení a psaní bodového písma.

V r. 1986 vykonal rigorózní zkoušky a získal titul PaedDr. Cítil se nyní zavázán tím více se soustředit na vědeckou činnost v oblasti rehabilitace a rekondice těžce zrakově postižených. Nezanedbával ani nutnost středisko vybavovat moderními učebními pomůckami.

Je členem nadace Fond pomoci Rehabilitačnímu středisku. Trvale pracoval ve slepeckém hnutí. V rámci této činnosti byl členem odborných komisí.

Je autorem nebo recenzentem speciálních učebnic pro nevidomé. Napsal spis Po temnotách svetlo.