Pro pohyb v rejstříku zvolte písmeno indexu
A B C Č D E F G H Ch I J K L M N O P Q R S Š T U V W Y Z Ž

«zpět«

předchozí: DÜHRING, Eugen

další: DVOŘÁKOVÁ, Libuše

DULON, Friedrich Ludwig (Dülong)

* 14. 8. 1769

† 7. 7. 1826

Věhlasný německý flétnista a plodný hudební skladatel.

Narodil se v Oranienburku u Berlína. Zrak ztratil již v prvních týdnech života, snad vinou nesprávného léčení. O kterou oční chorobu se jednalo, se neuvádí. Rovněž neznáme, jakým způsobem nabyl všeobecné vzdělání.

Pod dojmem setkání s nevidomým flétnistou Wintrem, členem skupiny tzv. Pražských hudebníků usedlých v Lübecku, ho hrát na flétnu učil sám otec s tak dobrými výsledky, že již ve 13 letech nastoupil umělecké turné s velkými úspěchy. Dokonale se naučil i hře na klavír. Zvláště si oblíbil Bachovy fugy. Vlastní hudební skladbě se věnoval od devíti let.

Měl vynikající hudební paměť. Flétnový koncert zvládl pamětně během několika hodin. Ve čtyřiceti letech měl obrovský program, snad na 250 skladeb. Pod vedením svého otce procestoval celou Evropu. Na carském dvoře v Petrohradě byl jmenován komorním hudebníkem.

K jeho hudebním přátelům patřili: pruský král Bedřich Vilém II., který také sám komponoval, J. A. Hiller i bratři František a Karel Bendové, z nichž Karel byl i jeho učitelem.

Poslední léta trávil ve Würtsburgu. Zde také zemřel.

Sporadicky se věnoval i vyučování hudbě. Jeho žákem byl např. i nevidomý flétnista Ebell z Brém.

Jeho skladby vyšly tiskem. Jsou to koncerty, capriccia, dua pro flétnu a housle aj. Autobiografii, kterou z části diktoval a z části vyprávěl, vydal básník Wieland pod názvem: Život a názory slepého flétnisty Dulona (Curych 1807/8), která je naplněna jeho životním optimizmem. V r. 1826 vyšel ve Würtsburgu spis: Dulon, slepý flétnista.

O jeho slávě svědčí i mnoho básní, které mu někteří nadšenci věnovali. Nevyhnul se ovšem ani nepříznivým kritikám. Vytýkaly mu příliš dlouhé improvizované kadence. Těchto výtek se dočkal i ze strany Koželuha, který poukazoval na následnou nevyváženost formy. Zřejmě právě v jeho improvizacích se uplatnila osobnost i jeho slepota. U nevidomých skladatelů nesmí scházet vůle najít někoho, kdo mu skladby napíše do rukopisu i trpělivost je diktovat.

«zpět«

Josef Smýkal - Tyflopedický lexikon jmenný
apogeum.info

úvod

vysvětlivky

zkratky

spolupracovníci

o autorovi

použitá literatura

o publikaci

Eliška Hluší

Michal Kuchař

Milan Pešák

Ivo Štěpánek

autor

stáhnout lexikon

formát MS WORD

pouze text

RTF

PDF

obr. příloha 1

obr. příloha 2

obr. příloha 3


© PhDr. Josef Smýkal – Brno 2006

Tištěnou publikaci vydalo
Technické muzeum v Brně
Knižnice oddělení Dokumentace tyflopedických informací
ISBN 80-86413-30-6
EAN 978-80-86413-30-3


Already signed up? Enter your email address.


New users sign up here