23 Tyflopedický kalendář — 1998

(Tyflopedický kalendář 1998/2, str. 39—44)

 

973

• se narodil Abu Alláh ben Malaincan al Maarí, arabský nevidomý básník

1523

• vyšla nejstarší objevená ucelená publikace o možnostech vzdělávání nevidomých, jejímž autorem je Ital Caraccioli. Název knihy: Dialog tří slepců

1648

• zemřel německý nevidomý filozof a znalec orientálních jazyků H. Schönberger

1798

• Rakušan Weinberger se rozhodl založit ve Vídni Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé. Pokus se však nezdařil
• v některých pramenech je uváděno narození G. S. R. Mercadanta (viz roku 1795)
• zemřel J. Strong, anglický nevidomý stavitel známých varhan

1848

• byl založen Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé v Brightonu
• v Berlíně je natolik populární osobnost W. Moona a jeho systém písma, že zde založili spolek Moon a jeho písmem byla dokonce vytištěna Bible
• 20. prosince se narodil A. Brandstaeter, ředitel Ústavu pro nevidomé v Hamburku. Prosazoval oddělení nevidomých a slabozrakých při jejich vzdělávání. To se na většině ústavů nedařilo. Vedení škol dokonce využívání zraku zakazovalo
• se narodil Ch. Lawton, německý nevidomý vysokoškolský profesor v Tübin-genu
• 26. listopadu se narodil rakouský tyfloped českého původu J. Libansky. Působil v Praze, později ve Vídni. Z jeho několika prací bylo nejvíce populární pojednání Svět slepých
• 12. února zemřel J. W. Klein, zakladatel Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé ve Vídni (1804), autor hladké a později i propichované reliéfní latinky i několika závažných organizačních opatření a spisů o výchově a vzdělávání nevidomých. Založil první poradnu pro rodiče a první slepecké muzeum

1873

• učitel pražského Klarova Ústavu pro nevidomé V. Malý zpracoval svou adaptaci Brailleova písma na český jazyk. Ze tří návrhů (Novák, Schwarz) byla nejúspěšnější
• 10. června se narodil A. Rappawy, učitel v Ústavu pro nevidomé v Brně, autor mnoha cenných pojednání o výchově nevidomých. Při jejich koncepci vycházel ze své praxe
• 22. října se narodil J. Vinglárek, český nevidomý plně kvalifikovaný ladič klavírů. Jako učitel ladění působil v Ústavu pro nevidomé v Brně a vychoval zde mnoho výborných ladičů
• v Purkersdorfu byl založen Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé
• ve Vídni byl založen Ústav pro nevidomé izraelity (někdy je uváděn vznik v r. 1870)
• ve Vídni vyšel Entlicherův slabikář, který je tištěný pěknou hladkou reliéfní latinkou
• v Sasku byla uzákoněna povinná výchova nevidomých
• ve Vídni se konal první Mezinárodní kongres učitelů nevidomých, který se potom schází každé tři roky. Po několik desetiletí byl hlavní tribunou výměny zkušeností učitelů nevidomých nejen z Evropy

1898

• byl založen Spolek pro podporu slepých v království Českém
• brněnský Spolek dam a dívek založil Útulnu pro německé nevidomé ženy a k tomuto účelu dal do provozu novou budovu na dnešní Černopolní ulici
• se narodila D. J. Hašková, česká nevidomá spisovatelka
• se narodil H. Weisz, český nevidomý hudební skladatel
• 3. září zemřel R. Klar, ředitel zaopatřovacího a zaměstnávacího Ústavu pro nevidomé v Praze. Byl posledním ředitelem z rodiny Klarů
• výchovně vzdělávací ústavy byly založeny ve Fukušimě, Nagasaki a Toaki (Japonsko)
• v Záhřebu byl založen spolek sv. Víta, který zřídil Ústav pro nevidomé dělníky
• v Rakousku vznikl Svépomocný spolek slepců
• Francouz Vezien vytvořil vlastní písmo pro nevidomé. V praxi se však nepoužívalo
• ruský Mariínský spolek v Petrohradě začal vydávat časopis pro slepce
• ve Vídni byly znovu uspořádány Kleinovy sbírky slepeckého muzea, veřejně jsou přístupné až od roku 1919
• v Drážďanech se konal první Den péče o slepé. Koná se formou aktivu odborníků
• v Berlíně proběhl 9. mezinárodní kongres učitelů nevidomých
• v Německu se objevuje ve službách nevidomých fonograf, který sloužil jednomu nevidomému písaři, jehož jméno se neuvádí
• se narodil E. Freund, německý hudební pedagog. Zúčastnil se na koncepci nové verze německého zkratkopisu
• se narodil E. Masuelli, italský nevidomý sochař
• 14. září zemřel A. Büttner, ředitel Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Drážďanech
• zemřel W. Mecker, ředitel Ústavu pro nevidomé v Düren, redaktor časopisu Der Blindenfreund. Měl vynikající vědeckou úroveň. Vycházel do roku 1933, kdy bylo jeho vydávání německými fašisty zakázáno

1923

• na Deylově Ústavu pro nevidomé v Praze se začalo budovat hudební oddělení (K. Hejda), které se později zásluhou J. Drtiny přetvořilo na střední hudební školu a později na konzervatoř pro nevidomé a slabozraké
• v Brně vzniklo Sdružení samostatných slepců
• ve snaze po koordinaci činnosti slepeckých spolků vznikl Svaz slepeckých spolků a ústavů v ČSR
• v Brně byl založen spolek Pomoc německým nevidomým
• začal vycházet první časopis pro nevidomé děti Přítel dětí. Zanedlouho mění název na Našim poupatům
• vyšly Zemanovy Otázky slepecké výchovy. Jedná se o sborník prací z prvního celostátního kurzu učitelů nevidomých. Publikace je považována za významnou českou učebnici výchovy nevidomých. Patří k základním fondům tyflopedické literatury
• začal vycházet odborný časopis Revue pro vzdělávání a výchovu hluchoněmých, ve kterém byly otiskovány i příspěvky k problematice péče o nevidomé
• na ministerstvu školství v Praze proběhlo jednání o sjednocení požadavků učebních osnov a speciálních plánů škol při výchovně vzdělávacích ústavech pro nevidomé
• významná česká tyflopedka D. Hoňková, ředitelka školy při Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech, sestavila návrh českého slepeckého zkratkopisu
• učitel E. Kerbl začal v Deylově ústavu pro nevidomé vyrábět reliéfní zeměpisné mapy pro nevidomé. Vytvořil asi deset souborů. Zvláště významný je Atlas Československa
• 30. září se narodil B. Zeman, český nevidomý hudební pedagog a klavírista. Vyznamenal se rovněž jako sbormistr známého dětského pěveckého sboru. Pro svou hudebně pedagogickou činnost aplikoval několik pomůcek
• v Moskvě byla založena hudební škola pro nevidomé
• v Charkově byla založena Škola pro hluchoslepé
• v Hamburku byla založena Škola pro slabozraké
• v Mukačevě (Podkarpatská Rus) byl založen státní Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé
• v USA vznikla jedna z prvních nadací na podporu nevidomých
• se narodil (září) E. Asadov, ruský nevidomý básník
• 8. září se narodil M. Dzurňák, ředitel Učňovské školy pro nevidomé v Levoči, později vedoucí tamního Slepeckého muzea. Po jeho zrušení vybudoval studijní středisko speciálního školství
• 21. ledna se narodil W. Finck, německý nevidomý vysokoškolský učitel
• 14. prosince se narodil A. Jonynas, litevský nevidomý básník a první předseda litevského spolku slepých
• se narodil R. Russel, německý nevidomý spisovatel
• se narodil F. Tanner, švýcarský nevidomý psycholog
• 28. října se narodil O. Uhriňak, slovenský nevidomý redaktor časopisu pro nevidomé Nový život
• zemřel M. Kunz, ředitel Ústavu pro nevidomé v Illzachu. Je vynálezcem tvorby papírových reliéfních fyzikálních zeměpisných map, technických nákresů a obrázků zvířat pro nevidomé

1948

• na základě nového školského zákona byly u nás při ústavech pro nevidomé zřizovány národní a střední školy se samostatným vedením
• 1. října vznikla z Deylova ústavu pro nevidomé v Praze celostátní hudební škola pro nevidomé. Dosavadní vedoucí hudebního oddělení K. Hejda je nahrazen J. Drtinou
• k realizaci návrhu J. Drtiny založit Ústředí československých slepců nedošlo. Politické integrační tlaky byly silnější. Bylo rozhodnuto založit Ústřední jednotu invalidů
• časopis Svět nevidomých změnil název na Cesta slepých. Angažovaně se zapojuje do budovatelského úsilí invalidů
• nevidomý telefonní manipulant J. Šedivý začal zapracovávat další nevidomé pro tuto práci
• v březnu se ustavil akční výbor Národní fronty, který zavedl nucenou národní správu nad slepeckými ústavy i nad všemi stávajícími spolky nevidomých a spolky pečujícími o nevidomé. Předsedou byl J. Drtina. Tímto aktem se v uvedených institucích začíná uplatňovat diktát KSČ
• 29. května se narodila A. Vlasáková, nevidomá profesorka konzervatoře a docentka na JAMU v Brně i AMU v Praze, kde organizuje další vzdělávání hudebních pedagogů
• v Soluni byl otevřen Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé
• v Maďarsku začal vycházet časopis Svět nevidomých (původně v roce 1938 Čtení pro slepé, později Zprávy)
• v Polsku začal vycházet brailleským písmem tištěný časopis Pochodnia (o rok dříve v běžném písmu)
• v Praze začal vycházet časopis Naše světlo. Později vycházel v Levoči, kde je prvním časopisem tištěným v nově instalované slepecké tiskárně v Levoči. Rediguje jej J. Vrabel
• 1. října byla v Levoči otevřena slepecká tiskárna. O její vznik se zasloužil učitel v Ústavu pro nevidomé v Levoči J. Vrabel
• v Bratislavě na Povereníctvu školství byl schválen první slovenský slabikář. Byl jako první učebnice vytištěn v Levoči
• do Levoče byla svolána první poválečná vědecká konference československých tyflopedů
• v Hannoveru proběhl XIX. mezinárodní kongres učitelů nevidomých
• v Záhřebu vznikl divadelní soubor nevidomých s trvalou možností hostovat v budově běžného divadla
• 1. června se narodil B. Mamojka, slovenský nevidomý vědecký pracovník. Zabývá se počítačovou technikou, je činný v Unii nevidomých a slabozrakých Slovenska
• zemřela ukrajinská, později osleplá výtvarnice L. M. Po
• 24. března zemřel P. Renny, francouzský nevidomý organizátor akcí pro zlepšení společenského postavení nevidomých, které spatřoval v jejich přípravě pro přiměřené zaměstnání

1958

• vyšel jeden ročník časopisu Mládež vyžadující zvláštní péče. Redigoval jej J. Zeman
• 24. února zemřel organizátor sociální péče o nevidomé na Moravě N. Doležel. Založil zde dva azyly pro práceneschopné nevidomé (Chrlice, Nové Hvězdlice) a Opatrovnu s mateřskou školou v Pisárkách. Po převzetí budovy odsunutých německých žen na Černopolní ulici ji spolek Péče o slepé na Moravě nechal nadstavit s úmyslem přestěhovat tam Ústav pro nevidomé
• 9. října zemřel J. Pozdník, učitel v Ústavu pro nevidomé v Brně, později ředitel školy při tomto Ústavu. Je autorem učebního textu pro český jazyk. Redigoval brailleským písmem tištěný časopis pro nevidomé děti Na úsvitě
• 2. srpna zemřel praktik a teoretik výchovy a vzdělávání nevidomých, ředitel Ústavu pro nevidomé v Brně, A. Špička. Usiloval o získání zaměstnání pro absolventy Ústavu. Proslul svým sociálním cítěním. Významná je jeho publikační činnost. Je autorem spisu Výchova nevidomého dítěte a tvůrcem několika speciálních učebních pomůcek pro nevidomé
• v Levoči byla otevřena Mateřská škola a Zvláštní škola pro nevidomé
• začal vycházet polský esperantský časopis Pola stelo
• v Izraeli byla uzákoněna možnost, aby nevidomé děti mohly navštěvovat běžnou školu v místě svého bydliště
• 13. prosince zemřel švédský hluchoslepý esperantista světového významu H. Thilander. Redigoval první esperantský časopis pro nevidomé Esperanta ligilo (Začal vycházet v roce 1904)

1968

• v Praze byla otevřena ekonomická škola pro nevidomé s celostátní působností. Později jsou přijímáni i žáci slabozrací
• ZDŠI pro slabozraké v Moravské Třebové byla přeměněna na zvláštní školu pro slabozraké
• 10. prosince zemřel J. Naňka, český nevidomý houslista a hudební pedagog. Působil v Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech. Konal četné koncerty
• 21. ledna zemřel český slabozraký tyflotechnik F. Urban, který je autorem několika reliéfních papírových i nástěnných zeměpisných map. Brněnskému Ústavu pro nevidomé vytvořil řadu dalších speciálních učebních pomůcek mimořádné kvality (modely zvířat, květin, Kleinovy psací stroje, pražské tabulky, vídeňské početní krabice aj.)
• ve Švýcarsku vznikla Společnost pro péči o hluchoslepé
• v Rumunsku začal vycházet časopis Viaţa noua, který je tištěný v brailleském i běžném písmu. Vydává jej Rumunský svaz nevidomých
• v Estonsku bylo při slepecké knihovně zřízeno studio zvukové knihy
• 31. května zemřela vzdělaná hluchoslepá Američanka H. Kellerová, spisovatelka několika převážně autobiografických literárních prací
• 12. prosince zemřel německý nevidomý spisovatel A. P. Rouss. Zpracoval návrh na novelizaci brailleské hudební notace
• 12. prosince zemřel francouzský nevidomý hudební pedagog R. Tiberge. Působil na konzervatoři v Champignonu a později v Paříži

1978

• na základě nového školského zákona byla 1. září zahájena přestavba ZDŠI pro nevidomé na osmiletou ZŠ s povinnou desetiletou školní docházkou
• počátkem září byla v Brně ředitelem J. Smýkalem otevřena Mateřská škola pro nevidomé. (Dřívější Opatrovna s mateřskou školou byla nerozvážně zrušena roku 1950.)
• v Československu se konala první mezinárodní soutěž nevidomých a slabozrakých skladatelů
• pracovníci výzkumného ústavu v Bratislavě ve spolupráci s ředitelem ZŠ pro nevidomé v Brně vypracovali techniku zpěnitelných barev a základní tyflokódy pro reliéfní tiskoviny
• 14. února zemřel J. Kuhn, nevidomý lyžař a horolezec, jeden z prvních propagátorů aktivního sportování nevidomých u nás
• ve Velké Británii bylo zákonem povoleno integrované vzdělávání nevidomých na běžných školách v místě bydliště rodiny
• byla svolána ustavující schůze Evropského výboru světové federace nevidomých
• na Kubě byla založena Národní asociace nevidomých Kuby
• v Mongolsku začala pracovat společná organizace nevidomých a neslyšících
• v Bangladéši byla založena Společnost pro pomoc nevidomým dětem
• ve Francii byl založen spolek hluchoslepých
• ve Francii začal vycházet časopis Transparent. Je určený pro hluchoslepé, tištěný brailleským písmem
• v Moskvě bylo založeno Slepecké muzeum
• ve Waldkirchu (Německo) zasedal 28. mezinárodní kongres učitelů nevidomých
• při Všeruské organizaci nevidomých (VOS) byla ustavena rada pro péči o hluchoslepé
• 3. listopadu zemřel redaktor časopisu Die Gegenwart H. L. Oclkers. Časopis je vydávaný Svazem nevidomých a slabozrakých Německa běžným i brailleským písmem
• zemřel (říjen) německý nevidomý básník a revolucionář K. Otto
• zemřel V. A. Viktorov, první předseda Všeruské organizace slepých
• 1. prosince zemřel rakouský tyfloped O. Wanecek. Uzavírá řadu vynikajících rakouských tyflopedů. Nejvýznamnějším jeho dílem jsou Dějiny pedagogiky nevidomých

1988

• v Brně začala pracovat Tyflopedická poradna pro rodiče nevidomých a těžce slabozrakých dětí při Svazu invalidů za vedení J. Smýkala
• časopis Otázky defektologie změnil název na Teorie a praxe speciální pedago-giky
• v Praze byl otevřen tyflokabinet, který je postupně vybavovaný elektronickou technikou
• v Bulharsku začal vycházet informační bulletin Evropské unie nevidomých
• v Německu začal vycházet časopis pro nevidomé, rozšiřovaný elektronicky
• v USA začal vycházet odborný časopis Educator
• v Havaně byla uvedena do provozu slepecká tiskárna.^[1]