Tyflopedický kalendář — 1988

(Otázky defektologie 1987/88, str. 285—288)

1513

1. března se narodil F. Salinas, nevidomý hudební teoretik, varhaník a hudební skladatel, jeden z hlavních představitelů španělské hudební renesance

1713

5. října se narodil Denis Diderot, autor spisu Lettre sur les aveugles a I usage de coux qui voisnt (1749), ve kterém klade důraz na psychiku hmatového poznávání nevidomých. Čerpal z něho i V. Haüy
se narodil J. Stanley, anglický nevidomý dvorní kapelník a skladatel

1763

25. dubna se narodil A. Klar, významný propagátor a organizátor výchovy nevidomých v Praze. Stál u vzniku dvou pražských ústavů pro výchovu a vzdělávání nevidomých
1. dubna se narodil F. Gahais de Paula, vídeňský pedagog, autor spisu Kurzer Entwurf zu einem Institut für Blinde, který J. W. Kleinovi usnadnil provedení záměru otevřít ve Vídni Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé (1804)
zemřela vzdělaná francouzská nevidomá M. de Salignac, která si vytvořila vlastní písmo vypichované šídlem do papíru

1788

se narodil F. Příhonský, ředitel Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech. Zavádí pedagogickou dokumentaci o žácích formou pedagogického deníku
vychází druhá Haüyova kniha pro nevidomé: Francouzská gramatika. Je psána jeho zkratkopisem
vychází Haüyův spis: Précis historique de la Naisance des progres et de I’état actuel de 1’institution des enfants aveugles, ve kterém se zabývá hmatovými podmínkami čtení reliéfního písma
se narodila E. Fischerová, německá nevidomá harfenistka
17. května zemřel autor Teresiánského školního řádu, generální ředitel všech škol habsburské monarchie I. Felbiger, který vydal Allgemeiner Schulplan für die deutschen Schulen in den k. k. Erblandern (1774). Žádá, aby se bral zřetel i na vzdělávání tzv. úchylné mládeže

1813

8. května se narodil J. P. Schäffer, zakladatel Ústavu pro výchovu a vzdělávání nevidomých ve Friedbergu (Německo)

1838

v Newcastle (Austrálie) a Padově byly založeny ústavy pro vzdělávání nevidomých
v Londýně byla založena Společnost pro čtení a psaní Lucasovým reliéfním písmem
J. H. Frere přichází se svou zjednodušenou reliéfní anglickou fonetickou latinkou a navrhuje ji jako písmo pro nevidomé

1863

v Ústavu pro nevidomé v Brně se zavádí řemeslo kartáčnické jako nový učební obor
29. července se narodil A. Hraba, administrativní ředitel hradčanského Ústavu pro nevidomé. Je spoluautorem (s K. E. Macanem) Klíče k Brailleovu notopisu (1917). Je to první česky psaná příručka tohoto oboru
v Hongkongu byl založen Ústav pro výchovu a vzdělávání nevidomých
se narodil V. Bek, jugoslávský tyfloped, publicista a vydavatel časopisu Slijepćijev přijatelj
se narodil F. Hinze, významný německý tyfloped, vynálezce sázecího stroje, (tzv. puncírky) pro tisk brailleským písmem (1895)

1888

v Ivančicích vychází první významný česky psaný tyflopedický spis: O vychování, vzdělávání a podporování slepcův, autor J. Schwarz, ředitel Ústavu pro nevidomé v Brně
v Praze byl založen Ústav pro práceneschopné nevidomé, zvaný Francisco-Josefinum
v Augsburgu je založen Ústav pro výchovu a vzdělávání nevidomých
v Königswarte vzniká první Pomocná (zvláštní) škola pro nevidomé
v Portugalsku byla založena Asociace, kde jedním z úkolů společnosti byla péče o nevidomé
na VI. mezinárodním kongresu učitelů nevidomých v Kolíně nad Rýnem je přijat návrh sjednocené Brailleovy hudební notace
v Berlíně začíná vycházet časopis Slepí doma, který je tištěn brailleským písmem
v Drážďanech byl založen měsíčník Pro samostatné slepce. Vychází v brailleském písmu
ve vydavatelství Ad. Schulze v Berlíně vychází první učebnice Brailleovy hudební notace. Byla používána i u nás až do roku 1945
francouzský tyfloped G. Peignot sestrojil pomůcku pro matematiku, tzv. cubaritmy
hrabě z Kovaza vynalezl šablonu, která nevidomým umožňovala psát brailleským písmem a zároveň i tužkou
25. června se narodila Francouzka G. Herbemontová, která navrhla, aby nevidomí používali bílou hůl (1930)
zemřel jugoslávský nevidomý guslar O. J. Karadžić
3. prosince zemřel optik K. Zeiss. V roce 1846 založil světoznámou výrobu optických pomůcek a brýlí

1913

v Ústí nad Labem je otevřena německá odbočka školy Klarova ústavu pro nevidomé
v Prešově zahajuje provoz pracovní Ústav pro nevidomé
v Brně vychází významná publikace českého tyflopeda, učitele brněnského Ústavu pro nevidomé, A. Rappaweho: Výchova slepého dítěte v domě otcovském, kterou lze považovat za první český pokus o poradenskou službu rodičům
19. července se narodil I. Škripko, nevidomý profesor košické konzervatoře
v Německu vzniká první družstvo nevidomých řemeslníků
v Londýně začíná vycházet časopis pro nevidomé školáky School Magazine
v Berlíně byl založen odborný časopis Die Blindenwelt
ve Švýcarsku začíná vycházet časopis Schweizerische Blindenbote
I. Matthies, ředitel Ústavu pro nevidomé v Berlíně-Steglitz), vydává reprezentační publikaci: Německé ústavy pro nevidomé slovem i obrazem
v Düsseldorfu se koná XIV. mezinárodní kongres učitelů nevidomých
8. ledna zemřel správce Přípravny pro nevidomé v Hubertsburgu (zal. 1862) a ředitel Ústavu pro nevidomé v Drážďanech W. Riemer

1938

v Praze začíná vycházet časopis Slovenský slepec. (Na Slovensku není dosud žádná slepecká tiskárna)
3. dubna zemřel významný slovenský tyfloped V. Hrabovec. Přispíval do odborných časopisů, je tvůrcem několika speciálních učebních pomůcek pro nevidomé aj.
24. června zemřel český hudební pedagog, učitel hudby na hradčanském Ústavu pro nevidomé, A. Janoušek
v Palestině je otevřen první ústav pro nevidomé s úmyslem uctít památku nevidomého básníka a filozofa Abu Allá ben Malaincan al Maarí
byla založena národní organizace nevidomých Španělska
v rámci mezinárodní organizace Pro zábranu vzniku slepoty začíná vycházet časopis Journal sociále

1948

na základě nového školského zákona jsou u nás při ústavech pro nevidomé zřizovány národní a neúplné střední školy
z Deylova ústavu pro nevidomé v Praze vzniká Hudební škola pro nevidomé s celostátní působností
v březnu se ustavil akční výbor Národní fronty, který zavádí národní správu nad slepeckými ústavy i nad všemi stávajícími spolky nevidomých a spolky pečujících o nevidomé
časopis Svět nevidomých mění název na Cesta slepých. Angažovaně se zapojuje do budovatelského úsilí invalidů
1. října byla v Levoči otevřena Slepecká tiskárna. O její založení se zasloužil učitel v Ústavu pro nevidomé J. Vrábel
na Slovensku začíná vycházet časopis Naše svetlo. Je prvním časopisem tištěným v nově otevřené slepecké tiskárně v Levoči
v Levoči se koná první poválečná konference tyflopedů u nás
v Soluni (Řecko) je otevřen Ústav pro výchovu a vzdělávání nevidomých
v Hannoveru se koná XIX. mezinárodní kongres učitelů nevidomých
zemřela ukrajinská později osleplá výtvarnice Lina Michaljovna Po

1958

v Levoči je otevřena Mateřská a Základní škola pro nevidomé
vyšel jeden ročník časopisu Mládež vyžadující zvláštní péče
28. srpna zemřel praktik i teoretik výchovy nevidomých ředitel zemského Ústavu pro výchovu nevidomých v Brně, A. Špička
24. února zemřel organizátor sociální péče o nevidomé na Moravě N. Doležel. Založil tři azyly (Chrlice, Nové Hvězdlice a Pisárky)
byl založen polský esperantský časopis Pola stélo
13. prosince zemřel švédský hluchoněmý esperantista celosvětového významu H. Thilander. Redigoval první esperantský časopis pro nevidomé Esperanta ligilo (zal. 1904)

1968

v Praze je otevřena Ekonomická škola pro nevidomé s celostátní působností. Později jsou přijímáni i slabozrací žáci
ZDŠI pro slabozraké v Moravské Třebové je přeměněna na Zvláštní školu pro slabozraké
10. prosince zemřel český nevidomý houslista a hudební pedagog J. Naňka
21. ledna zemřel český slabozraký tyflotechnik, autor několika reliéfních zeměpisných map, F. Urban. Pro brněnský Ústav pro nevidomé zhotovil množství speciálních učebních pomůcek mimořádné kvality
v Rumunsku začíná vycházet časopis Viaţa nuoa, který je tištěn v brailleském i v černotiskovém písmu
v květnu zemřela vzdělaná hluchoslepá Američanka H. Kellerová

1968

12. prosince zemřel německý nevidomý spisovatel A. P. Reuss, rovněž autor návrhu na novelizaci brailleské hudební notace
12. prosince zemřel francouzský nevidomý hudební pedagog R. Tiberge. Působil na konzervatoři v Champignonu a později v Paříži

1978

na základě nového školského zákona byla 1. září zahájena přestavba ZDŠI pro nevidomé na ZŠ s povinnou desetiletou školní docházkou
počátkem září byla v Brně otevřena Mateřská škola pro nevidomé (dřívější Opatrovna s mateřskou školou byla zrušena roku 1950)
v ČSSR se koná první mezinárodní soutěž zrakově postižených skladatelů
14. února zemřel český nevidomý horolezec J. Kuhn
ve Velké Británii je zákonem povoleno integrované vzdělávání nevidomých na běžných školách v místě bydliště
koná se ustavující schůze Evropského výboru Světové federace nevidomých
na Kubě byla založena Národní asociace nevidomých Kuby
v Mongolsku začíná pracovat společná organizace nevidomých a neslyšících
v Bangladéši je ustavena Společnost pro pomoc nevidomým dětem
ve Francii byl založen Spolek hluchoslepých
ve Francii začíná vycházet časopis Transparent. Je určen pro hluchoslepé a tištěn v brailleském písmu
při Všeruské organizaci nevidomých (VOS) je ustavena Rada pro péči o hluchoslepé
ve Waldkirchu (NSR) se koná 28. mezinárodní kongres učitelů nevidomých
v Moskvě bylo založeno Slepecké muzeum
3. listopadu zemřel redaktor časopisu Die Gegenwart H. L. Oelkers. Časopis je vydáván v černotisku i brailleském písmu Svazem nevidomých a slabozrakých NDR
v říjnu zemřel německý nevidomý básník a revolucionář K. Otto
zemřel V. A. Viktorov, první předseda všeruské organizace nevidomých
1. prosince zemřel rakouský tyfloped O. Wanecek, který uzavírá řadu vynikajících vídeňských tyflopedů. Nejvýznamnějším jeho dílem jsou Dějiny pedagogiky nevidomých.

Úvod