(Speciální pedagogika, 1994/95, str. 47—48)
Česká unie nevidomých a slabozrakých provozuje v Brně jedinečné Slepecké muzeum, které vzniklo ze soukromých sbírek nynějšího vedoucího a postupně se obohacuje mnoha dary především od samotných nevidomých. Je umístěno v nadační budově, kterou nevidomým odkázal brněnský básník J. Chaloupka již ve třicátých letech 20. století. Po odstěhování slepeckých dílen družstva Brněnské Drutěvy věnovala Česká unie nevidomých a slabozrakých na generální stavební údržbu budovy kolem jednoho milionu korun.
Slepecké muzeum v Brně uspořádalo v loňském roce novou tematickou výstavu. Byla shromážděna kolekce tyflografiky, tj. reliéfních obrázků, technických i jiných nákresů, zeměpisných map, územních plánků a podobně. Ve fondech muzea se nacházejí vzácné exponáty, například rozkládací dřevěná zeměpisná mapa J. Bezecného (kolem roku 1830), sádrová mapa Moravy z padesátých let 19. století, sada zeměpisných fyzikálních map na ručním papíru M. Kunze, jeho technické nákresy, obrázky zvířat aj. (pocházejí z osmdesátých let 19. století). Unikátní je soubor matric a zeměpisných map brněnského tyflokartografa a tyflotechnika F. Urbana i J. Prokeše. J. Ditrich není dostatečně zastoupen, jednak pro neporozumění pozůstalých, jednak protože některé tituly byly již zničeny častým používáním ve škole. Zajímavé jsou rovněž reliéfní ilustrace školních učebnic a Jelínkovy matrice pro výrobu obrázků. Pozoruhodně dokonalé jsou soubory reliéfních obrázků zvířat nevidomého J. Mojžíška.
Muzeum má ve svých sbírkách četné unikátní reliéfní nástěnné mapy. Nejvzácnější je mapa železnic ČSR z dvacátých a třicátých let (autor F. Urban) a plán města Brna (rovněž F. Urban).
Z amatérských prací upoutal glóbus, zpracovaný pro hmatové poznávání, Prášilova matrice pro výrobu papírových reliéfních map Čech, modely dirigentských gest nevidomého učitele hudby B. Zemana a jiné náhradní hudební grafy, například J. Smýkala.
Sbírka přístrojové techniky pro výrobu reliéfů není tak bohatá, jak by si toto téma zasloužilo. Máme Rokosův rýsovací stroj, Čábův termovakuový lis, mechanický ruční lis a to je tak všechno.
K prohlídce jsou připraveny i jiné tyflofakty: skupina Pichtových psacích strojů, americký Perkinsův psací stroj, sázecí stroje, bohatá slepecká knihovna obsahující množství historických děl, zařízení kartáčnické a košikářské dílny, telefonní ústředna, ladičské nářadí a další.
Pro předem ohlášené návštěvníky je zajištěn odborný výklad.
Muzeum je otevřeno ve středu 8—10 a 14—17 hodin a čtvrtek 14—17 hodin. Pro mimořádné zájemce a autokarové zájezdy je možné návštěvníky přijmout v kterýkoliv den. Vstupné je dobrovolné a je možné ho započítat do režií zájezdu. Je věnováno na výlohy spojené s restaurátorskými pracemi poškozených exponátů.